Celiakie – příznaky, projevy, léčba

Celiakie se řadí mezi celoživotní autoimunitní onemocnění, které ovlivňuje především funkci tenkého střeva při konzumaci potravin obsahujících lepek.

Autoimunitní onemocnění mají různá specifika a projevy a jsou zpravidla genetického původu. Jejich základní mechanismus spočívá v nesprávné reakci imunitního systému na neškodný vnější faktor, který považuje za ohrožující pro organismus. Jedním z takových onemocnění je i celiakie, při níž lidský organismus agresivním způsobem reaguje na konzumaci potravin obsahujících lepek.

Co je celiakie a jak vzniká

Nemoc označovaná jako celiakie, nebo také glutenové enteropatie (gluten je jiný název lepku) či celiakální sprue, představuje autoimunitní onemocnění, které postupné napadá střevní prostředí a způsobuje jeho záněty. Původ nemoci je genetický, tzn. její rozvoj je podmíněn predispozicí od některého z rodičů. Celiakie je nemoc celoživotní a neléčitelná, je ovšem možné její projevy zmírňovat nebo zcela vymýtit úpravou stravy.

Mechanismus autoimunitní reakce u celiakie

Ve své podstatě je celiakie nesnášenlivost lepku, který je pro osoby s touto nemocí prakticky nestravitelný. Lepek jinak označovaný také jako gluten je bílkovinná složka obilovin – pšenice, ječmene, žita či ovsa apod. Látka se ovšem nenachází pouze v surovině, ale také prakticky ve všech výrobcích, které jsou z ní vyrobeny. Konzumace potravin s lepkem u celiaků vyvolá obranou reakci, které probíhá především v tenkém střevě. Organismus lidí trpících celiakií rozvine zánět sliznice tenkého střeva, který postupně naruší jeho strukturu a způsobí neschopnost vstřebávání nejen potravin s lepkem, ale v podstatě jakékoliv potravy. Pokud nedojde k úpravě strany zanícená sliznice způsobí destrukci klků a mikroklků stěny tenkého střeva.

Celiakie – příznaky a projevy

Na rozvoj celiakie působí hned několik faktorů, její základní prerekvizitou je ovšem specifická genetická výbava. Ta ovšem nemusí být nutně jediným důvodem, proč se nemoc u člověka projeví, také proto se může nemoc projevit jak u dětí, tak až později v dospělosti. Nejčastějšími vedlejšími faktory, které jsou spojeny s rozvojem problému a vedou k prvním příznakům, jsou:

• dlouhodobá nesprávná výživa
• výrazná stresová zátěž delšího trvání
• virové infekce s výrazným vlivem na střevní mikroflóru
• těhotenství a hormonální změny

Příznaky nemoci se u dospělých a dětí liší i diagnostika nemoci je tak výrazně závislá na věku pacienta.

Celiakie u dětí

Projevy celiakie u dětí bývají rovněž různého charakteru v závislosti na věku, jelikož její nástup může být opožděn až do předškolního věku (projeví-li se tedy ještě v dětství). Celiakie u dětí má dvě formy, a to:

• celiakie klasická
• celiakie neklasická

Hlavní rozdíl mezi oběma druhy spočívá především ve způsobu, jakým se projevují – u klasické celiakie dochází především k projevům na střevní úrovni, u neklasické pak k symptomům druhotným. Projevy klasické celiakie u dětí zahrnují zpravidla:

• u dětí mladšího věku, kojenců a batolat – průjmy velkých objemů, nafouklé bříško, bolesti břicha, stabilizace nebo redukce hmotnosti, zhoršující se zdravotní stav a imunita
• u dětí předškolního a školního věku, adolescentů – časté průjmy a bolesti břicha, zácpa, nevolnost, rozvoj anémie, redukce hmotnosti, pozastavení růstu.

Větší předpoklady k rozvoji onemocnění mají děti, u nichž doprovází další onemocnění jako jsou cukrovka, onemocnění ledvin, jater či štítné žlázy, nebo trpí Downovým či syndromem. Neklasická celiakie bývá zpravidla diagnostikována u starších dětí, jejím specifikem jsou projevy mimostřevní, tzn.:

• malý vzrůst
• nižší obsah minerálů v kostní tkáni
• anémie
• kožní projevy (svědivá vyrážka na obličeji, zádech, končetinách nebo hýždích)

Neléčená, resp. nerozpoznaná neklasická celiakie může mít pak za následek problémy neurologického charakteru (s chůzí, rovnováhou apod.), opožděný nástup puberty a problémy psychického charakteru (úzkosti, deprese).

Celiakie u dospělých

Pokud se nemoc projeví až v dospělosti (obecně ji zpustí působení některého z dalších faktorů), bývají projevy rovněž klasické nebo neklasické, ačkoliv klasické projevy jsou zaznamenány již u mnohem menšího podílu pacientů. Mezi klasické příznaky celiakie, která propukne v dospělém věku, se řadí střevní obtíže (mastné průjmy, bolesti břicha, nevolnost, postupná redukce hmotnosti a nedostatek živin). Mnohem častěji se ovšem setkáváme s projevy celiakie neklasickou formou, které zahrnují:

• zácpa
• osteroporické zlomeniny
• anémie
• alopecie
• dlouhodobá únava až únavový syndrom
• poruchy plodnosti
• úzkosti a deprese

Diagnostika celiakie

Celiakie je obvykle diagnostikována na základě odhalení symptomů, pokud se ale nemoc projevuje neklasickou formou, bývá její diagnóza náročnější, jelikož může být zaměněna s jinými potížemi. Základní diagnostický test se provádí z krve, na jeho výsledky pak navazují další diagnostické postupy.

Krevní test celiakie

Prvním diagnostickým nástrojem u celiakie je krevní test, jehož cílem je odhalení protilátek – antigliadinových a antiendomysialních. Pokud se v krevním testu tyto protilátky objeví ve zvýšeném množství, provádí se další testy, přičemž klasickým testem je biopsie vzorku střevní tkáně, která se ovšem provádí u dětí pouze v případě, že jsou hodnoty uvedených protilátek v krevním testu až více než desetkrát vyšší, než je obvyklé.

Další vyšetření navazující na krevní test

Kromě biopsie, která je zpravidla vždy prováděna u dospělých a u dětí jen za definovaných podmínek, se při diagnóze celiakie používají také další nástroje. U dětí se krevní test doplňuje navíc genetickými testy či diagnózou vizuální (např. ultrazvukem). Screening protilátek se provádí obvykle jako prevence u rizikových skupin, mezi které patří především děti z rodin, v nichž se celiakie již vyskytuje, a dále pak u dětí trpících výše uvedenými problémy. Další testy se pak mohou provádět pravidelně až do dospělosti.

Léčba celiakie

Ačkoliv je celiakie nemocí neléčitelnou, její příznaky lze zmírnit nebo zcela odstranit správnou výživou – tzv. bezlepkovou dietou (BZLD). Při jejím nasazení se tělo nesetkává s alergenem, a tudíž není spouštěna autoimunitní reakce, která by zhoršovala kvalitu a funkci tenkého střeva. Jedná se tedy o přísnou dietu, která vylučuje veškeré produkty, které by mohly obsahovat byť jen stopové množství lepku (potraviny, u nichž je některou z ingrediencí pšenice, žito, ječmen nebo oves). Pokud je diagnóza provedená později na základě problematičtějších symptomů, může být léčba doplněna podáním výživových doplňků (vitamínů a minerálů), při zhoršené autoimunitní reakci se podávají supresiva.

Neléčená celiakie

Nedojde-li k odhalení onemocnění včas nebo není-li dodržená nařízená dieta, může neléčená celiakie způsobit závažné problémy, postupně i nevratného charakteru. S celiakií je spojena především neschopnost vstřebávat živiny narušením funkce tenkého střeva. Tento aspekt postupně vede k řídnutí tkání a nedostatkem látek potřebných k fungování organismu. Neléčená celiakie tak může způsobit nejen anémii či osteoporózu, ale také velkou redukci hmotnosti, podvýživu, narušení imunitní schopnosti organismu, neplodnost a psychické problémy. V dětském věku se pak projeví již zmíněnými problémy na úrovni sexuálního dospívání, ale také celkovou kvalitou jednotlivých tkání včetně kostí, zubů či vlasů a kůže.